Ironie osudu: 3. října 1938 vstoupil Hitler v Aši poprvé na sudetoněmeckou půdu. 20. dubna 1945, v den 56.narozenin tohoto diktátora, obsadila americká armáda Aš jako první město Sudet. Aš byla tehdy zcela přeplněna téměř 12000 uprchlíky. Prakticky veškeré obyvatelstvo se skládalo z žen, dětí a zraněný. Vojenský velitel přesto v posledních válečných dnech trval na rozkazu bránit město za každých okolností. Úřadující čestný starosta Richard Dobl to považoval za zločin vůči obyvatelstvu. Ve svých deníkových záznamech od 2. do 20. dubna líčí své snahy prosadit mírové předání města. Dobl se přitom snaží přesvědčit umíněného velitele o správnosti tohoto postoje. Svou „výzvou k rozumu“ se mu na svou stranu podařilo získat jednoho zemského radu a dva vlivné textilní továrníky. Situace se dramaticky vyhrotila poté, kdy se továrník Rudolf Singer (výroba rukavic) měl pokusit vyjednat s Američany předání města bez boje. Vojenský velitel se ještě jednou vzepřel. Singer poté předal město na vlastní zodpovědnost a zabránil tak zbytečnému krveprolití. Deníkové záznamy starosty Dobla jsou v archivu k dispozici jako opis. Připojen je

Dobl se přitom snaží přesvědčit umíněného velitele o správnosti tohoto postoje. Svou „výzvou k rozumu“ se mu na svou stranu podařilo získat jednoho zemského radu a dva vlivné textilní továrníky. Situace se dramaticky vyhrotila poté, kdy se továrník Rudolf Singer (výroba rukavic) měl pokusit vyjednat s Američany předání města bez boje. Vojenský velitel se ještě jednou vzepřel. Singer poté předal město na vlastní zodpovědnost a zabránil tak zbytečnému krveprolití. Deníkové záznamy starosty Dobla jsou v archivu k dispozici jako opis. Připojen je protokol, který o událostech kolem 20. dubna vypracoval Singer. Za jeho zásluhy o zachování města se mu nikdy nedostalo vděku. Továrník byl po odchodu Američanů odvlečen Čechy do pověstné věznice Bory, kde po několikerém mučení spáchal 13. června 1945 sebevraždu.

Podle celkového soupisu ašského obyvatelstva patří Singer s dalšími 871 padlými, pohřešovanými a nezvěstnými obyvateliměsta k válečným obětem. Tyto soupisy obyvatelstva jednotlivých obcí někdejšího domovského okresu Aš by měly podávat informace o každémobyvateli z doby před odsunem. Tato inventarizace probíhalazpětně v roce 1956 a slouží ke stanovení ztrát vzniklých při vyhánění původního obyvatelstva. Byla to sisyfovská práce, které se za Aš ujali August Bräutigam a Josef Komma. Podkladem byly výsledky sčítání lidu ze září 1939. Tato data musela být doplněna informacemi z let do roku 1945. Výzvy v krajanském měsíčníku Ascher Rundbrief, do kterého byl vložen příslušný dotazník, přinesly stovky osobních záznamů o rodinných příslušnících. Vedly mimoto na stopu pohřešovaných, zavlečených, někdejších spolubydlících, sousedů či přátel. V dubnu 1959 Aš, jako první sudetoněmecké město nad 10 000 obyvatel, ukončila celkový soupis obyvatelstva. Bilance pánů Bräutigama a Kommy: ašský soupis obyvatelstva obsahuje 24 326 osob, což lze považovat za úplné. Archiv převzal tato akta v roce 1961 ve velké dřevěné bedně. Dochováno je 13 svazků se seznamy obyvatelstva tříděných podle ulic a 13 svazků archů jednotlivých domácností, jejichž údaje byly přeneseny do těchto seznamů.