Počátky Archivu Nadace ašského kulturního dědictví sahají do 50. let 20. století, kdy archiv jako privátní sbírku založil Helmut Klaubert, později první ředitel/správce/oficiální archivář archivu. V roce 2002 se archiv přestěhoval ze Selbu do Rehau. Archiv se nachází v těsné blízkosti Muzea „ašské světničky“. Obě instituce slouží k zachování povědomí o dějinách města Aše a celé ašské oblasti do doby vyhnání německého obyvatelstva po druhé světové válce. 

Archiv disponuje 56 kovovými skříněmi, ve kterých jsou uloženy tisíce archiválií: listiny, osobní dokumenty, církevní matriky, noviny, kresby, fotografie, mikrofilmy, mapy, knihy, badatelský materiál. Přírůstky pochází ponejvíce z nejrůznějších pozůstalostí. V poslední době roste počet badatelských dotazů jak z tuzemka, tak ze zahraničí. Archiv je však návštěvníkům přístupný jen po osobní domluvě. 

Archiv disponuje 56 kovovými skříněmi, ve kterých jsou uloženy tisíce archiválií: listiny, osobní dokumenty, církevní matriky, noviny, kresby, fotografie, mikrofilmy, mapy, knihy, badatelský materiál. Přírůstky pochází ponejvíce z nejrůznějších pozůstalostí. V poslední době roste počet badatelských dotazů jak z tuzemka, tak ze zahraničí. Archiv je však návštěvníkům přístupný jen po osobní domluvě. 

Nadace ráda přijme další materiály do své sbírky. Ti, kteří chtějí věnovat knihy, dokumenty, listiny a fotky, přispějí k tomu, že tyto budou trvale uchovány pro budoucí generace. Přihláška k návštěvě archivu v Rehau zde.

Digitalizace Ašského archivu a jeho prezentace na internetu je podpořena Nadací Hermanna a Bertl Müllerových v Hofu, Nadací Horních Frank v Bayreuthu a Zemským úřadem pro nestátní muzea v Mnichově.