DeutschCesky
Home
do menu vybraných kapitol
Evangelická církev

Vyjímečné postavení učení Martina Luthera
Aquarell der Stadtkirche
Osobití páni Zedtwitzové dopomohli k vyjímečnému postavení na Ašsku i evangelickému vyznání. Jako patroni zdejších kostelů uspořádali v 1. polovině 16. století církevní poměry zcela nezávisle. Evangelická církev se tak mohla nerušeně rozvíjet. Právo na svobodu náboženského vyznání muselo být proti zásahům Koruny ale neustále obhajováno. K obhájcům patřil i Jacob Ellrod, který působil v Aši pět let (od května 1649) jako vrchní farář a církevní a školský inspektor. Byl to právě on, kdo založil první ašské matriky. Když roku 1652 hrozila díky reformačnímu ediktu rekatolizace, vyžádal si matematik, astronom a teolog sám právní pomoc v Lipsku. Jeho úsilí se vyplatilo, Aš zůstala evangelická.

Projevem silné víry v Lutherovo učení na Ašsku jsou i vyjímečné kostelní stavby. Monumentální Dreifaltigkeitskirche in Asch, 210 Jahre der Stolz ihrer Gemeinde, erleidet ein tragisches Schicksal. 1960 fällt sie einem verheerenden Brand zum Opfer. Ein Protokoll aus dem Jahr 1969 dokumentiert das vergebliche Ringen um einen Erhalt der Überreste.
Evangelickou církevní obec formovali i její duchovní představitelé. Jedním z neocenitelných pramenů, který nám může pomoci získat přehled o životě v Aši a Hranicích v 19. století, jsou "Vzpomínky na mládí" pozdějšího faráře a superintendanta Gottloba Traugotta Albertiho. (Obrázek představuje jeden z jeho akvarelů.). Jeho nástupce, Emil Hildemann, podává ve své >kronice velmi obsáhlý náhled jak do stavební historie, tak zásluh jeho duchovních bratrů.
Stadtkirche innen
Duchovní byli vypláceni podle tzv. stolatax-poplatků. Tuto tabulku zavedla c. a k. vláda roku 1794. Stanovila v ní konkrétní výši odměny za každý jednotlivý výkon duchovního.
Dnes upomíná na dobu rozkvětu evangelické církve na Ašsku už jen socha Martina Luthera, jediná stavba svého druhu v Čechách. Ke 400. výročí narozenin "neohroženého bojovníka za světlo, osvícení a křesťanskou pravdu" nechali postavit ašští měšťané pomník. Okolnosti vzniku jsou zaznamenány v dokumentu, který je zazděn v soklu pomníku. Doslovné znění a zprávu z odhalování Lutherova pomníku lze nalézt ve sborníku, který byl pro tuto slavnostní příležitost roku 1883 vydán.
V archivu naleznete k tomuto tématu následující materiály:
Dokument č. 9051: Protokol z r. 1969 o zachování evangelického kostela (popis, 82KB)
Dokument č. 1100: Alberti – Z mého života - Vzpomínky na mládí (popis, 85KB)
Dokument č. 1218: Hildemann – Historie evangelické církevní obce augsburgského vyznání v Aši (popis, 83KB)
Dokument č. 1218: Hildemann – Historie evangelické církevní obce augsburgského vyznání v Aši (sken 3. kapitoly, 1,14MB)
Dokument č. 1218: Hildemann – Historie evangelické církevní obce augsburgského vyznání v Aši (sken 9. kapitoly, 1,0MB)
Dokument č. 8374: Stolatax-řád (Scan, 2,17MB)
Dokument č. 2544: Sborník k příležitosti odhalení pomníku Martina Luthera (sken stránek 18-25, 1,18MB)
Dokument č. 2544: Sborník k příležitosti odhalení pomníku Martina Luthera sken stránek 26-35, 0,97MB)
Dokument č. 2571: Korespondence evangelické superintendantury
Dokument č. 2602: Padesáté výročí Traugotta Albertiho v úřadu
Dokument č. 2605: Upomínka na vzpomínkovou slavnost na kostel Sv. Trojice
Dokument č. 8384: Riedelbauch – Jacob Ellrod
Dokument č. 798: Wolfrum – Jacob Ellrod a jeho čas v Aši
Dokument č. 2597: Klaubert – Církevní život v ašském okrese
Dokument č. 1508: Alberti – Beiträge, Díl 2., str. 15 a str. 254
vybraných kapitol
Thomas Schott
Copyright: Stiftung Ascher Kulturbesitz

nahoru