Na dvanáct dní, od 21. září do 3. října 1938, se Ašský výběžek stal kuriózním „svobodným státem“ s vlastní suverenitou. Sudety byly v těchto dnech dějištěm vyhroceného územního boje mezi českou vládou pod vedením Edvarda Beneše a Adolfem Hitlerem. Ten požadoval postoupení a připojení této oblasti k Třetí říši. Praha nejprve, po nátlaku Francie a Anglie, vyjádřila 21. září souhlas. Avšak po změně vlády o dva dny později došlo k obratu a Československá Republika vyhlásila všeobecnou mobilizaci. Hrozba války v Evropě vzrůstala. Hitler mezitím vyjednával s britským premiérem Chamberlainem. Toto jednání vyústilo 30. září v Mnichovskou dohodu.

V Aši příznivci a členové Sudetoněmecké strany (SdP) deník. středoškolský učitel Friedrich Putz, velitel hlavního stanu SdP. Jedním z protipólů jsou pak záznamy českého vojenského velitelství o bojových střetech v sudetoněmeckých oblastech. Putz však nebyl jediným horlivým příznivcem Konráda Henleina, který započal svou politickou kariéru jako ašský učitel tělocviku a svazový funkcionář SdP. Jeho role, coby bojovníka za autonomii sudetoněmeckých oblastí, je zde nesporná. Historie Svobodného státu pak končí 3. října 1938. Hitler vstupuje v Aši na sudetoněmecké území, které od této chvíle náleží Německé říši. Pamětník Gustav Stöß, který ve Svobodném státě Aš působil jako mládežnická pěší spojka, vzpomíná na tehdejší události v jednom interview