Vlastivědné bádání v oblasti Ašska nebylo jen pouhým koníčkem, stalo přímo obsesí. A nebylo tomu tak až v době po vyhnání, kdy řada obyvatel Ašska chtěla zachovat paměť o ztracené vlasti. Již v průběhu 19. a na počátku 20. století existovali jedinci, kteří se intenzivně zabývali dějinami této oblasti. Mezi ně patří i Karl Alberti, nejstarší syn faráře Traugotta Albertiho, který byl dlouhá léta velmi populárním ředitelem měšťanské školy. Jeho "Příspěvky k dějinám města Aš a Ašska (Beiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes)" jsou rozděleny do čtyř svazků. Toto dílo bylo vytvořeno na základě celé řady dávno ztracených dokumentů a záznamů, které sahaly až do rané historie této oblasti.

V sousedním městysi Roßbachu (Hranice) se vlastivědným bádáním zabýval především Arno Ritter. Tento obchodník s textilem již od svých školních let sbíral informace o všech myslitelných aspektech historie a osídlení Roßbachu. Jeho speciálními oblastmi byly prehistorie a raná historie, původní staré komunikace, Ringvaly, domy z vepřovic nebo brambory. Ritter se totiž domnívá, že k rozšíření brambor ve střední Evropě došlo právě z jeho rodné obce. Rozsáhlá pozůstalost Rittera, který zemřel roku 1984 v Bayreuthu, je uložena v archivu.

Velmi pilným sběratelem a publicistou byl také vrchní učitel Lorenz Fuchs z Dolní Pasek.
14 let (1930 - 1944) pracoval na kronice obce, která obsahovala osm svazků. Jeden z nich, Häuser-Buch (kniha domácností) dává podrobně nahlédnout do tehdejšího vesnického života. Rok po dokončení tohoto pečlivého díla došlo k jeho konfiskaci českou správou obce. Řídícímu učiteli se však podařilo zachránit některé záznamy, které se pak velkou oklikou dostaly až do našeho archivu. Fuchs zemřel v roce 1950 v Griesbachu/Rottal.

I z dalších okolních obcí Aše existují kroniky. Obsahují však pouze minimum dokumentárních záznamů, popisovány jsou většinou jen o osobní vzpomínky a zážitky. Vydány byly kroniky Újezda, Štítar, Studánky a Plesné: tyto obce nemají být zapomenuty.